Archive for the 'Sociologie' Category

Apr 29 2008

Presentation exchange platform

Published by Ondřej under Ondřej, Sociologie

Hello my colleagues,

here you can find all your presentations which I collected from you. Hope it will help to pass this… ehm ehm… course. Message for those of you, who still didnt send me presentations: send it please to ondrej (at) pa­tekolo.org. Thanx. You can leave your comments or discuss below this article – no problem. You will need to wait a while for your comment's approval – the antiSPAM protection. Sorry for that…

Long live to Lazarsfeld, our great god! :-D

Ondrej

a model for assessing changes in voting intention – DOWNLOAD – 175KB, PPT

art of asking why – DOWNLOAD – 176,5KB, PPT

invasion from mars – DOWNLOAD – 75,5KB, PPT

magazines in cities – DOWNLOAD – 166KB, PPT

the influentials (weimann) – DOWNLOAD – 134,5KB, PPT

what missing the newspaper means – DOWNLOAD – 64KB, PPT

the strength of weak ties – DOWNLOAD – 168KB, PPT

merton – DOWNLOAD – 49,5KB, PPT

the nature of personal influence – DOWNLOAD – 39KB, DOC

the nature of personal influence – DOWNLOAD – 53KB, PPT

two-step flow of communication – DOWNLOAD – 67KB, PPT

personality strength – DOWNLOAD – 34,5KB, DOC

personality strength – DOWNLOAD – 37KB, PPT

No responses yet

Mar 12 2008

Paul Felix Lazarsfeld: The Art of Asking WHY

Published by Ondřej under *Novinky*, Ondřej, Sociologie

Pro všechny zájemce o sociologii zde přikládám prezentaci, kterou jsem měl na článek P. F. Lazarsfelda – The Art of Asking Why. Jedná se o článek z roku 1935, který navrhuje z dnešního pohledu dosti šílené a nerealistické způsoby dotazování respondentů na motivy jejich (tržního) jednání. Článek je zajímavý z historického hlediska, k současné metodologii sociologického výzkumu však – dle mého názoru – již nemá v podstatě co říci. Prezentace je v angličtině, obsahuje 9 slidů a je zakončena kritickým pohledem na Lazarsfeldovy myšlenky.

Ondřej

P. F. Lazarsfeld: The Art of Asking WHY – DOWNLOAD – 176,5KB, PPT

Staženo: x

2 responses so far

Feb 12 2008

Summarum: Demokracie versus islám

Upozornění pro čtenáře – toto je zatím ještě neredigovaný text, který byl jako zápis nahrubo pořízen přímo během debaty. Berte jej zatím s rezervou a pomněte, že se k němu budou postupně vyjadřovat ex post jednotliví účastníci diskuse a text tak bude postupně (snad) morfovat směrem k větší srozumitelnosti a čtivosti. Děkujeme za pochopení.


Dnešní Páté kolo: Filda (který dnešní téma celé spískal), Viola (opilá), Magda (PP), Ondřej. Pozvání přijali Honza Hlávka a Katka Studničková. Cíl setkání: pohádat se o demokratizaci islámu. Zápis vytváří Ondřej v roli negramotné stenografky. Začínáme bez děvčat Magdy a Káti, které nedorazily ani v devět.

Filda zahajuje a dělá si pořádek ve svých poznámkách. Ondřejova teze: Problematika v islámských zemích je opakem euroamerického cultural lag – zatímco euroamerická společenská morálka a systém norem a hodnot zaostává za ekonomickým, politickým a technickým vývojem, v islámských zemích naopak společenský pokrok nabírá předstihu a žádá si změnu. Honza: To, že se islám jako náboženství dnes fundamentalizuje, je v podstatě stejný vývoj opačného směru, jaký probíhal v Evropě v době osvícenství a jeho sporu s křesťanstvím. Vezměme si Hegela, Fichteho apod. Jde o to, že křesťanství bylo bráno ne už jako rada, čím se řídit v praktickém životě, ale jako filozofická interpretace světa. Oni ji vzali a aplikovali na současný svět jako dogma. Základní myšlenkou německého osvícenství je, že Bůh stvořil člověka nedokonalého, s posláním stát se člověkem (rozvinutím rozumu a citu). (…) Tím pádem filozofie, umění a věda byly v souladu s náboženstvím, protože naplňovaly Boží záměr. Filda: Rozdíl je ale v tom, že v islámských zemích je náboženství propojeno se státem. Honza: Ten proces, kterej prošel v podstatě celou Evropou kromě Anglie (která byla vždycky trochu divná)… Viola: Systém je nějak postaven a měl by se nějak samostatně vyvíjet, k tomu docházelo trvale v Evropě. Násilné zasahování do systému islámských zemí je nesporně nesprávné. Evropa v tom měla výhodu, že byla vždy ve všem první. Filda: Ale na tom samotném náboženském systému už je něco špatně – povinnost (i třeba pro turisty) dodržovat náboženské tradice (např. půst) a teze, že vše podstatné již bylo řečeno, že náboženství je neměnné. Honza: Touhle fází jsme si ale prošli všichni. Filda: Ano, ale je přece potřeba ji překonat. A musejí probíhat nějaké boje (příklad reformačních bojů v kat. církvi), které donutí všechny o tom přemýšlet. Honza: Jenže v našich podmínkách když přicházely revoluce, kultura kvetla. Islám tak příhodné podmínky v současnosti nemá.

Filda: To náboženství tvoří diktátory – lidi, kteří jsou pověřeni od Boha. Honza: Ale není větší dobro než spravedlivý a osvícený samovládce. Má nejmenší reakční čas. Dává příklad Aristotela a jeho srovnání jednotlivých politických uspořádání. Demokracie jako nejmenší zlo a nejmenší dobro. Přišla Katka. Filda shrnuje článek „Máme kritizovat islám?“ z Respektu. Přišla Magda.

Ondřej: Kdyby se muslimové ptali na mou osobní zkušenost se životem v demokracii a zda bych jim ji doporučil, rozhodně bych řekl, že ne. Honza: Emanuel Rádl má tezi, že dokud se nějaká společnost snaží o nějakou expanzi svých myšlenek ven, tak díky tomuto úsilí se jí daří zvyšovat či alespoň udržet svou vnitřní kohezi. Katka hovoří o muslimském pocitu méněcennosti ve srovnání s euroamerickou kulturou. Islamisté se začali k vyhraněným formám náboženství přiklánět až poté, co ztratili naději, že se budou moci prosperitou a vývojem vyrovnat právě západnímu světu. Viola vidí islám jako kompenzaci nějaké spirituality – evropská kultura je velmi spiritualizovaná a islámské země nám mohou ukázat, jak to může fungovat s výraznější rolí náboženství ve společnosti. Filda: My jim asi – včetně demokracie (stát dovoluje lidem se rouhat) – připadáme jako děsná „prostituce“. Honza: Tuhle tezi ještě před Chomejním použil Baudelaire. Objevila se otázka (od Ondřeje) , zda Chomejní v noci pod peřinou nečetl Baudelaira. Viola nesouhlasí s vizí společnosti jako automatu fungujícího na základě přesně daných nábožensko-morálních pravidel. Pak se chvíli bavíme o dogmatech.

Káťa nakousává téma nošení šátků a kauz s tím spojených. Filda naříká, že nemá na útratu. Viola končí debatu o penězích. Káťa by se chtěla jinak cítit ve Vídni než v Istanbulu. Filda hovoří o komercionalizaci, chtěl by se vyvarovat toho, aby se v tomto směru Evropa dále šířila. Podle Katky ale komercionalizace pronikla i do arabských států, jen ji tam odlišně přijímají. Načež se do toho Filda zamotal. Hovoříme o islamizovaných fastfoodech (Mohammad Burger, McIslám, McMuslim, Ovocné bombataštičky…). Ondřej je obviněn z toho, že vnáší do diskuse bomby. Káťa hovoří o půstu, Honza dodává, že v islámských zemích je například půst během rammadánu pojímán velmi pokrytecky. Filda klade rouhačskou otázku: „Dokážete meditovat, když jste vyhladovělí?“ (…)

Filda pokládá druhou rouhačskou otázku: „Chceme tady muslimy?“ Magda se ptá, kolik by si jich tak Filda asi představoval. Honza se ptá, zda Filda myslí evropské konvertity nebo skutečné muslimy. Magda míní, že západní konvertité, tedy alespoň ti obhajující islám veřejně, pojímají své náboženství hodně intelektuálně a eticky, což může souviset s evropským důrazem na racionální argumentaci. Naopak Viola rozvíjí myšlenku, že náboženství konvertitů bývá silnější, případně fanatičtější než u rozených věřících. Magda dodává, že s kuřákem, který přestal kouřit, je to podobné (více bojuje proti kouření). Viola – a pak se můžeš stát magorem, nebo dobrým věřícím.

Katka: Myslíte si, že hranice Evropy by měly zůstat otevřené pro další příliv islámských imigrantů? V Evropě tvoří komunity, které jsou těžko integrovatelné. Spíše by se měla tahle otázka nejdříve řešit, až potom by se měly hranice otvírat. Narážíme na otázku pozice islámských imigrantů v USA. Nejsou motivováni a nemají snahu zapojit se do pracovního trhu. Otázka asijské menšiny (Vietnamci).

3 responses so far

Jan 14 2008

Úvod do sociologie sídel - výpisky

Published by Ondřej under Ondřej, Sociologie

Ahoj.

Kdo máte zájem, zde jsou inkriminované výpisky. Přeji příjemné studium.

16. 1. ve 12.28 přidána nová mírně opravená verze.

Ondřej

Sociologie síde – výpisky – DOWNLOAD – 154KB, DOC

No responses yet

Jan 11 2008

Je Ankh-Morpork Terryho Pratchetta zdravé město?

Published by Ondřej under *Novinky*, Humor, Ondřej, Sociologie

Pokud nevíte, co to je Ankh-Morpork, styďte se a nahlédněte SEM.

Nevěřili byste, na jaké téma je dnes možné psát seminární práci. Po úspěšné aplikaci strukturální metody Clauda Lévyho-Strausse na Spejbla, Hurvínka, Maxipsa Fíka a dalších je tu nyní seminární práce na neexistující město! Město snů a tisíce překvapení – Ankh-Morpork! Pojďte se projít ulicemi Ankh-Morporku a okem sociologa shlédněte tuto „velkou Wahúni“ mezi ostatními městy. Terry Pratchett o Ankh-Morporku píše „… když už ho chcete k něčemu přirovnat, pak by to mohla být hromada odpadků pokrytá nezdravým slizem umírajícího hlemýždě.“ Něco takového přeci musíte vidět!

Přečtete si dvě legendy o vzniku Ankh-Morporku. Dozvíte se něco o etnických konfliktech (etnická anekdota jako bonus!), společně se podíváme na cechy (jestlipak víte, kolik jehel vlastní Cech šiček a švadlenek?) a nebude chybět ani procházka po hladině řeky Ankh. Dokonce, v což jsem ani nedoufal, se objevila zmínka o tom, jaké je v Ankh-Morporku zdravotnictví (no tedy upřímně, žádná sláva…). Dozvíte se samozřejmě, kdo v Ankh-Morporku vládne a jak. A v neposlední řadě se podíváme na to, proč je v Ankh-Morporku tolik sebevražd.

Už jsem vás dost navnadil? Pokud ano, přeji příjemné čtení.

Ondřej

Je Ankh-Morpork Terryho Pratchetta zdravé město? – DOWNLOAD – 169KB, PDF

Již staženo: x

No responses yet

Jan 08 2008

Vybrané kapitoly z VVM (PhDr. Petr Soukup et al.)

Published by Ondřej under Ondřej, Sociologie

Ahoj.

Vkládám své výpisky ze zimního semestru z předmětu Vybrané kapitoly VVM. Doufám, že vám to pomůže.

Ondřej

Vybrané kapitoly z VVM – DOWNLOAD – DOC

Vybrané kapitoly z VVM – DOWNLOAD – PDF

No responses yet

Jan 07 2008

Sociologie rodiny pro magistry - výpisky

Published by Ondřej under Ondřej, Sociologie

Ahoj vážení a nedočkaví kolegové.

Tak tady máte výpisky ze sociologie rodiny z přednášek Mgr. Pulkrábkové. Nikdo není dokonalý a já obzvlášť ne, takže si ty výpisky dle libosti opravujte, kolujte mezi sebou apod. Já osobně také rád přijmu nějakou zpětnou vazbu, ale prosím nějak schematicky, aby se to dalo snadno zapracovat. Když mi tam najdete chyby nebo něco doplníte, tak dokument obnovím a na stránky pověsím nový.

Připomínky k výpiskům můžete psát i do diskuse pod článkem. Kvůli jednomu omezenci ale máme na stránkách nějaká bezpečnostní pravidla, takže Váš komentář bude vždy chvíli čekat, než ho nekdo z editorů schválí. Nic si z toho nedělejte, trpělivost přináší růže… ;-)

Mějte klidný a pohodový zkouškový. Přeju pevný nervy, hnusný počasí a „open mind“ :-)

18. ledna 2008 v 12.55 do­kument aktualizován – ke stažení nyní verze s opravenými chybami.

20. ledna dokument aktualizován – opraveny dalš chybky, doplněn o poznámky od M. Uhla. Díky.

Ondřej

rodinná politika výpisky pro MS OFFICE

rodinná politika výpisky – formát PDF

4 responses so far

Oct 12 2007

Výzkum veřejného mínění je hra na tichou poštu

Mnohokrát jsem přemýšlel, jak málo občanů asi tuší, jak to vlastně funguje, a přesto tomu většina z nich až bezmezně věří. Empiristický pohled na svět je dnes velmi rozšířený a v jeho rámci máme silné tendence věřit všemu, o čem se domníváme, že „to bude něco od vědy“ (W & H, forbíny). Dle mého názoru jsou výzkumy veřejného mínění dobré k lecčemus, rozhodně ale ne k tomu, aby se jim bezmezně věřilo.

Nejprve malý příklad: nevím, jak moc je to dávno, možná rok, se odehrával na českých televizních obrazovkách jeden z mnoha politických duelů a v přímém přenosu měli možnost diváci telefonicky hlasovat pro toho kterého politika. Výsledky se ihned zobrazovaly na spodní části TV obrazovky. Duel byl ukončen, „vítěz“ i „poražený“ se rozešli od stolu. Většina duelů končí zde, nanejvýše nějakou nekvalitní reflexí v médiích. Tento duel měl však směšnou dohru – poražený politik (je možné, že to byl Paroubek) vyrukoval v médiích s výrokem, že hodnocení duelu diváctvem bylo zmanipulováno. Toto tvrzení dokládal „výzkumem veřejného mínění“, který si zadal u nějaké agentury a podle kterého v duelu zvítězil on.

Člověk zasvěcený, sedící u televizní obrazovky, má v zásadě dvě možnosti. Je-li otrlejší povahy, bude se tomu z plna hrdla smát, pokud není, asi se bude chytat za hlavu. Už takhle většina lidí nemá potuchy, jak výzkum veřejného mínění funguje, mají o něm zkreslené představy, a ještě je takto znehodnocován. Možná, že ti chytřejší politici vědí, že sečtené hlasy volajících diváků jsou ukazatelem zcela nesměrodatným, nevěrohodným a je třeba je brát na lehkou váhu. Každý politik ale ví, že kdyby se to pokusil vysvětlit, nikdo by ho neposlouchal. A každý politik také ví, že ta zcela nesmyslná a neprůkazná čísla na spodním okraji obrazovky diváci vážně brát rozhodně budou.

Dalším příkladem je nedávná anketa zkoumající (opět) postoje občanů ke stavbě radaru v Brdech. Výzkum si u agentury STEM zadal a z peněz daňových poplatníků zaplatil pan „radar“ Tomáš Klvaňa, koordinátor pro komunikaci programu protiraketové obrany. Výzkum byl zadán s chybně (z hlediska základů metodologie sociologického výzkumu) nadefinovanými možnostmi odpovědí, čímž došlo pravděpodobně ke značnému zkreslení výsledků. Osobně se domnínám, že se to stalo zcela záměrně. Laik takovou chybu samozřejmě nezaznamená. Nevšiml si jí ani nikdo ve sdělovacích prostředcích, všechna média (až na Britské listy) výzkum a jeho výsledky vzorně papouškovala, většinou s titulkem „počet odpůrců radaru klesá“ apod. (Více informací viz článek Klvaňova pohádka o krásném radaru, kde najdete podrobnější vysvětlení.)

Neodvažuji se paušalizovat, netvrdím, že se toto děje pokaždé, že neexistují kvalitně provedená šetření, která skutečně odrážejí stav veřejného mínění. Nicméně zase tak slavné to asi nebude, když jsou možné i situace shora uvedené. Když se řekne „výzkum veřejného mínění“, tak si představím politika, který chce něčeho dosáhnout, a tedy výzkum v rukou cílevědomého jedince, který často sleduje jen svůj osobní prospěch (i když by to často mělo být jinak). Představím si dále slibné výsledky, které jsou v médiích interpretovány zkráceně a ještě chybně. Představím si, že ke zkreslením a ztrátám informací, které se dějí nevyvratitelně již během výzkumu (při výběru respondenta, kódování, analýze, opětovné verbalizaci numerických dat), přibývají ještě zkreslení cestou na stránky novin či televizní obrazovky. O zkreslení, které si sám pro sebe provede konečný příjemce informace, už raději ani nemluvím. Summa summarum, představím si hru na tichou poštu.

Nevím, kolik procent mých kolegů zaujímá takto skeptický pohled, mnohým z nich patrně stačí důvěra ve výzkumnou metodologii a v to, že oni svůj díl práce provedou poctivě a správně. Osobně takovýto pohled považuji za alibistický, i když možná opodstatněný, protože by bylo jistě nespravedlivé dávat vinu za zmanipulování objevu tomu, kdo jej vynalezl a ne tomu, kdo jej manipuloval. Přiznávám, že názor mých kolegů mě opravdu zajímá. Poslední co bych si ale přál, by bylo, aby někdo v řadách sociologů na toto téma provedl výzkum veřejného mínění.

Ondřej

(Autor je studentem sociologie na UK FSV a členem skupiny Páté kolo)

3 responses so far